Příběh bezradné světoběžnice Kseni

Kdo jsem…

Ahoj, jsem Kseňa a patřím do generace třicátníků. Jsem pohodová holka, kterou už nebavilo trávit v korporátním marketingovém prostředí 10+ hodin denně. A čekat až jednou nadejde ten pravý čas… na zajímavé pracovní projekty, na vysněnou dovolenou, na rodinu a přítele, a hlavně na sebe samotnou.

Okolnosti konce roku 2015 napomohly tomu, abych se pustila do třídění svých přání, čemu se chci v životě dál věnovat. Aby to, co dělám, jsem dělala ráda a s vidinou určitého smyslu. Rozhodla jsem se vydat na cestu dobrodružství a plnění svých snů (nejen) o cestování.

Jak to začalo…

Na moji první cestu do zahraničí mě vzal táta, když mi bylo 7 let. Byla to dlouhá cesta vlakem a já si z ní nejvíc pamatuji přejezd přes řeku Volhu po mostě dlouhém několik set metrů. Řinčení kolejí a obrovské kvantum vody, kam jen mé dětské oko dohlédlo – byla jsem z toho naprosto unešená (vždyť si to také pamatuji dodnes).

K dalšímu a zatím asi mému největšímu životnímu putování došlo o pár let později. V mých 10 letech se rodiče rozhodli emigrovat (za pomoci organizace Člověk v tísni) z malé české vesnice v Kazachstánu do České republiky. A ačkoliv krví, jazykem a zvyklostmi jsem Evropanka, v povaze se mi nejspíš zakořenily rysy z prostředí asijských nomádů.

Trvalo to sice ještě několik dalších let a skrytá vášeň po objevování neznámých míst a „běhání po světě“ se postupně stály nedílnou součástí mého životního stylu. Cestování po Evropě, Asii, Africe jsem věnovala zejména posledních 7 let. Za tu dobu jsem stihla navštívit přes 35 zemí a stovky nových míst. Většina z nich je evropských, mé nejmilejší ale zůstávají v rozvojovém světě a patří k nim Myanmar, Šrí Lanka, Filipíny, Keňa, Tanzánie a ostrovy Flores a Lombok v Indonésii.

O mém projektu…

LOST Globetrotter je v mém podání anglický výraz pro bezradnou světoběžnici, která ještě nedávno snila o tom, že jednou bude žít na opuštěném ostrově. Tohle přání mám stále, jen jsem jej za uplynulá léta trochu vylepšila 😉

Nejsem žádná robinsonka a na světě je spousta věcí a situací, ve kterých bych si buď sama nedokázala poradit, anebo dokázala, leč s obrovským úsilím. Ale proč vynakládat energii na věci, které nás možná vůbec nebaví a především, na které už dávno před námi našel odpověď někdo jiný a může nám s tím hravě pomoci. Netoužím být robinsonkou na opuštěném ostrově, protože mi dělá dobře žít ve společnosti lidí s mně podobnou krevní skupinou. Ráda potkávám dobrodruhy, kteří jsou pro mě inspirací a aniž by o tom věděli, pomáhají mi v mém vlastním růstu.

A největšího růstu si ve svém životě užívám právě tehdy, když cestuji. Mám tak jedinečnou příležitost vykročit ze své komfortní zóny a dělat věci s volností, o níž jsem vždy snila. Věřim, a jsem toho sama důkazem, že cestování po vlastní ose nás obohacuje o spoustu nevšedních zážitků a umožňuje rozšířit si obzory světa i sebe sama. A co vy, chtěli byste také projít skrze podobnou zkušenost?!

Miluji cestování na vlastní pěst, prostě tak, jak si to sama naplánuji (v posledních letech už skoro neplánuji), a naplno si to užívám. Jsem tu od toho, abych s vámi svoji vášeň mohla sdílet. Abych vás inspirovala k poznávání různých koutů světa vyprávěním vlastních zážitků a zkušeností. Vydávám se do světa s tím, že chci poznat neznámé a zažít nečekané.

Pokud i vy na svých cestách rádi potkáváte lidi různých jazyků, národností, kultur a zvyklostí, baví vás vůně dálek a chutě cizích kuchyní a čas od času se rádi jen tak ztratíte, pak jste tu správně! 🙂

Kde jsem teď a jak mě můžete kontaktovat…

Od 24. 9. 2016 jsem 10 měsíců cestovala sama po jihovýchodní Asii. Prvního půl roku jsme se mohli potkat například v Bangkoku, Chiang Mai na severu Thajska nebo na ostrovech Koh Lanta a Koh Phangan. Od února 2017 jsem žila na Bali, navštívila 2x Lombok a Gili ostrovy, procestovala východní Jávu a úplně nejvíc ze všeho si zamilovala ostrovy Flores a Lombok. Možná jsme na sebe narazili během mých kratších návštěv Singapuru, pevninské Malajsie (Penang/George Town, Kuala Lumpur) nebo té ostrovní na Borneu  (Sarawak/Kuching). Koncem července 2017 jsem se vrátila na skok do ČR, abych si vybalila a v rychlosti zase zabalila – na portugalskou pouť do Santiaga de Compostela. Nyní už jsem zpět v Praze a během roku podnikám výlety po Evropě a o víkendech poznávám krásy české přírody. Má každodenní dobrodružství můžete sledovat na virtuálních cestovatelských kanálech na Facebooku a Instagramu.

Pokud jste na mém blogu nenašli něco, co jste potřebovali, klidně se mi ozvěte a já se vám ráda pokusím poradit. Také mi může napsat jen tak, jako že mi fandíte 🙂

Máte zájem o spolupráci nebo reklamu? Chcete, abych pro vás vytvořila recenzi, která bude blízká mému projektu, a také zajímavá a užitečná pro další světoběžníky? Určitě mi napište více na email: ksena@lostglobetrotter.com.

 Vaše LGt Kseňa

bezradná světoběžnice Kseňa