První den potulování uličkami Florencie ve čtvrti pod zahradami Gardino Bardini mi znenadáni padl do oka obrázek slavné Dámy s hranostajem nalepený na plechových revizních dvířkách domu. Nebyl to ale přesně ten od Leonarda Da Vinci, jelikož obě postavy měly na očích nasazeny potápěčské brýle. Pomyslela jsem si, že půjde o nějaký starší leták, protože už byl řádně potrhaný, vyfotila jsem si jej, protože tyhle blbůstky celkem běžně střádám ve svém foťáku, a šla dál. Když jsem ale další dny začala nacházet podobné výtvory v tomtéž stylu i v jiných částech města, došlo mi, že nejspíš půjde o místní street art.
Z čeho jsem měla ještě větší radost a vůbec nechápu proč jsem si toho nevšimla dřív, byly humorně polepené dopravní značky v historické části města zhruba mezi mosty Ponte Santa Trinita a Ponte alle Grazie. No vlastně asi vím proč. Který chodec by se ve Florencii díval po značkách, když jsou kolem nádherné renesanční památky (paláce, katedrály, věže, fontány, sochy, mosty…) a k tomu všechny ty neskutečně lákající zmrzlinárny, kavárny, vinárny, trattorie, osterie, pizzerie, že? 😃
Každopádně, dala jsem si jasný cíl – každý nový street art objev poctivě dokumentovat a po návratu do Čech zapátrat, kdo jsou jejich tvůrci a co nám chtějí svými výtvory sdělit. Pokud Florencii toužíte jednoho dne navštívit, určitě se vám vyplatí číst dál – je to můj mini průvodce o geurrilla art po italsku.
Odkdy umí umění plavat?
Krom toho vyobazuje i významné osobnosti současnosti jako například papeže Františka nebo již zemřelou britskou zpěvačku Amy Winehouse. A nejvíc poutavé na tom je, že všechny tyto postavy jsou namalovány černým inkoustem v převážné většině na modrém pozadí, což vypadá jako kdyby byly pod vodou a právě proto mají na očích nasazené potápěčské masky.
Ironický nádech Blubovych děl je vážně úžasný a tak trochu mi připomíná Andyho Warhola. Klade si za cíl, aby se slavné starodávné umění stalo dostupnější široké veřejnosti, a tak jej vynáší z galerií a muzeí ven mezi lidi. U novodobějších ikon by mu pak nejspíš mohlo jít o zachování dlouhověkosti jejich umění. Jednoduše se v nás neobyčejně obyčejných lidech snaží vyvolat určité emoce, úsměv i zamyšlení.
Ve Florencii si prostě MUSÍTE dávat pozor na dopravní značky
Když si spojí slova Florencie a street art, do povědomí většiny lidí, kteří město v posledních letech navštívili (teď už včetně mě), by se měla vynořit tvorba umělce Cleta Abrahama. Clet je 49letý chlapík původem z Francie, který v Itálii prožil zhruba polovinu svého života. Dříve restauratér starožitného nábytku propůjčuje od roku 2010 dopravním značkám Florencie osobitou úpravu, a to tak, že je v noci “nezákoně“ polepuje černým panáčkem, čímž dává vzniknout bezesporu zajímavým, vtipným i poetickým výjevům.
Pokud se vám tento pán zalíbil, mám pro vás dobrou zprávu. Ve Florencii má své studio ve čtvrti San Niccolò (Via dell’Olmo 8/r), které se dá běžně navštívit a můžete si tu zakoupit i nějaké ty suverýny ;-).
Jestli se vám článek líbil, neostýchejte se jej sdílet dál. A chcete-li se o renesanční Florencii dozvědět víc, vyčkejte na můj letní cestopis o Toskánsku. Bude také o gotické Sieně a „stověžatém“ městečku San Gimignano. Naladit se prozatím můžete listováním v této < fotogalerii >.